Domů - Statistika - Registrace - Hledat - | Texty | Galerie | Návod | Zachráněné |Astrologické stránky
Astrologické forum / Babinec / Jiřina Prekopová
<< . 1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . 7 . 8 . >>
Autor Zpráva
ashtangi
člen


# Zasláno: 8.8.2011 15:37 
Odpovědět 


západní civilizace vychcípá sama

No jasne, a vznikne neco nového, otevrenejsího, flexibilnejsího... Osobne mne ta predstava nijak neznepokojuje.

Co se týká tech Nemcu, tak na zacátku rozhovoru to do nich paní pere horem spodem, hlava nehlava, jak vsecko v rodinách delají blbe a pak se trese pri predstave, ze je ten rodinný systém pred zánikem? No já fakt nevím co si z toho mám vybrat. Na mne jsou ty její názory moc fasounské, sorry

ashtangi
člen


# Zasláno: 8.8.2011 15:45 
Odpovědět 


Turnovský

Pane Turnovský, já budu ráda za otevrení obzoru a ráda zkoriguju svoje názory, ale fakt zatím zatím nemuzu slouzit. Mozná muj predeslý príspevek vám objasní lépe, co mi na tom celém nesedí.

Turnovský



# Zasláno: 8.8.2011 15:47 
Odpovědět 


jenže třeba já jsem hrdý na to, že jsem Evropan. přestože mi řada věcí z Evropských dějjin a její filsofie nevoní. To, že mne zajímá např. taoismus ještě neznamená, že ze sebe budu dělat Číňana, adorovat čínskou civilizaci nekriticky atd

Turnovský



# Zasláno: 8.8.2011 15:48 
Odpovědět 


Může být něco flexibilnějšího než Euroamerika?
Dovemdeme si představit jinou civilizaci schopnou tak odvážně experimentovat? Já tedy nedovedu.

Turnovský



# Zasláno: 8.8.2011 15:53 
Odpovědět 


lidé dnes vyhýbají se překážká, dokonce překážky ruší. Slavoj Žižek píše v kritice Marxe: zrušíme-li překážku, ztratíme i to, co překážka blokovala.

Naprosto přesné!

ashtangi
člen


# Zasláno: 8.8.2011 16:23  - Změnil/a: ashtangi
Odpovědět 


Turnovský

jenže třeba já jsem hrdý na to, že jsem Evropan

Vsak zustanete Evropanem, i kdyz vedle vás bude bydlet treba ten Cínan se svou rodinkou.

zrušíme-li překážku, ztratíme i to, co překážka blokovala

Ano, souhlasím, jenom ríkám, ze na tyhlety veci se musí opatrne a s citem, ne s bicem v rucem a z kazatelny, jak tady tahleta slecna Rottenmayerová, která je navíc sama bezdetná (muj názor ). Zároven nikdo neríká, ze treba clovek, který deti z nejakého duvodu deti mít nechce, nemuze být spolecnosti a detem prospesný jinak, treba mnohem víc, nez clovek, který má rodinu. Znám lidi, kterí vedou detské NGO a nemají vlastní rodinu a fakt bych si nedovolila jim vpálit do ksichtu, ze kvuli nim degeneruje národ. Lidi jsou ruzní, mají ruzné horoskopy, astrologie to popisuje krásne; dulezité je, abych se kazdý cítil naplnen, i kdyz treba po svém. Zivot je nejednoznacný, necernobílý a nádherný ve své mnohotvárnosti, aspon já to tak cítím

Turnovský



# Zasláno: 8.8.2011 16:46 
Odpovědět 


ashtangi

Prekopová je myslím ten příklad ženy, která nemá děti (ne protože je mít nemůže, ale proto, že je nemůže mít její manžel) a rozhodla se proto, neponížit svého manžela a být mu věrnou manželkou, nenchat se oplodnit někým jiným, nebo uměle. Prostě je to zásadová žena a pro mne hrdinka pro ten svůj statečný způsob života. A pro společnost udělal ještě víc, než kdyby ty děti měla. myslím, že bychom měli mít vkastní projekce aspoň tak pod kontrolou jako je má ona.

ashtangi
člen


# Zasláno: 8.8.2011 17:01 
Odpovědět 


Turnovský

pro společnost udělal ještě víc, než kdyby ty děti měla. myslím, že bychom měli mít vkastní projekce aspoň tak pod kontrolou jako je má ona.

Ok, verím vám! (Já její dílo neznám, mea culpa)

Jardine
člen


# Zasláno: 8.8.2011 18:26  - Změnil/a: Jardine
Odpovědět 


treba clovek, který deti z nejakého duvodu deti mít nechce, nemuze být spolecnosti a detem prospesný jinak

Může, a myslím, že tomu tak vždycky bylo; příkladů bychom našli dost a nemá cenu to zpochybňovat.

Spíš jde o rostoucí počet případů, kdy je motivací k bezdětnosti nikoli vědomí, že chci být prospěšný jiným způsobem, který s mateřstvím nejde moc dohromady, ale jakási "lifestyle choice" upřednostňující pohodlí a cestu minimálního odporu. Dřina a riziko (což děti obnáší, hned v několika ohledech) se prostě nenosí.

Dřív byla schopnost mít rodinu otázkou společenské prestiže. Dnes už místo ní holt fungují jiné náhražky ....

Ale na druhou stranu ... všeho s mírou; přístup "jsem matka a kdo je víc" nevyznávám; osudy jsou opravdu velmi individuální; jsem si toho dobře vědomá.

hanka
člen


# Zasláno: 8.8.2011 19:11 
Odpovědět 


Mě tyhle demografické tiňtili zajímají zase z ideologických důvodů, protože tuším katolíci zkoukli trendy a grafíky a vyhlásili, že je žádoucí, aby dobrý křesťan měl aspoň pět dětí.
To bude fičák, a né nějaká umolousaná kazatelna, tak se na bezvěrce musí! Co novorozenec, to katolík (anebo v Německu Turek).


Turnovský



# Zasláno: 9.8.2011 01:31 
Odpovědět 


hanka

?

nejspíš jsem retardovaný, takže nechápu souvislost mezi katolickými novorozenci v Německu a občany Německa turecké národnosti. A co německý protestantský sever?

hanka
člen


# Zasláno: 9.8.2011 08:14 
Odpovědět 


Myslím, že tam netřeba hledat souvislost, ani se nedomnívám, že by tam nějaká byla. Jen mě napadlo mrknout na to z jiného úhlu - stačí se opravdu podívat na demografický vývoj - ať už u nás, v Německu, v celé Evropě, v regionech "naší civilizace" a v regionech ostatních.
Jistěže jsem minulý příspěvek napsala s jistou nadsázkou, avšak podklad je naprosto reálný.

ashtangi
člen


# Zasláno: 9.8.2011 09:52 
Odpovědět 


Jardine

Jiste, není vsechno dokonalé, ale já jsem za dnesní dobu v mnoha ohledech ráda. Jsem ráda za ty dnesní fajn kluky a chlapy, co neví co je to muzská jesitnost a jsou ochotni se postarat o díte (jak nakonec píses sama nekde drív), a to klidne i o cizí! Jsem ráda, ze nikdo nepersekvuje homosexuály a lesby; jsem ráda, ze ziju na teritoriu "bílých", kde jsme "bílí" spís mensina, a nikoho to nezarází, a vsichni jsme schopni spolunazívat vedle sebe v relativním souladu. Jsem ráda, ze lidi jsou dneska schopni se respektovat i presto, ze jsou rozdílní a dokonce jsou schopni brát rozdílnost jako prílezitost k obohacení. Jsem ráda za ty prílezitosti ke vzdelání a sebezpoznání, které dneska existují, treba skrze astrologii, v prípade, ze clovek zjistí, ze ho ten bezný konzumní zpusob zivota, jak píses, neuspokojuje a chce zmenu.

Chápu, ze ti starsí lidé musí na tu dnesní dobu mrkat jako vrabci na drát, ale já bych se zpátky do minulosti nevracela.

Jardine
člen


# Zasláno: 9.8.2011 12:44  - Změnil/a: Jardine
Odpovědět 


ashtangi

Taky mi ta současná doba svými možnostmi přijde úžasná ... akorát si říkám, jestli nežijeme v nějakém "vypůjčeném čase"; jestli se pro samý rozvoj a seberealizaci nějak nezpomínáme starat o udržitelnou budoucnost. Jestli se ve snaze růst netrháme od kořenů .... Tolerance, diverzita a podobné hodnoty jsou super, ale sekneme-li s těmi rodovými věcmi, už to tady po nás nebude mít kdo vzít ....

ashtangi
člen


# Zasláno: 9.8.2011 12:58 
Odpovědět 


už to tady po nás nebude mít kdo vzít

Nekdo z tech 7 tisíc miliónu obyvatel planety Zeme to za tebe vezme, neboj

Vanda



# Zasláno: 9.8.2011 15:07 
Odpovědět 


Výborný rozhovor. Paní utrefila hřebík na hlavičku, naše společnost dojíždí na nedostatečně vyvinutý pocit soudržnosti a odpovědnosti jednotlivců vůči celku, na egocentrismus a neochotu přinášet oběti ve prospěch druhých lidí, a naprosto právem ji převálcují taková společenství, kde tento pocit ještě přetrvává.
Ne nadarmo v tom podobenství o svěřených hřivnách služebníci rozmnožovali hřivny SVÉHO PÁNA, a taky mu je po návratu z cesty odevzdávali. Velice silný signál pro lidi, aby si uvědomili, že jsou vždy součástí většího celku a jejich život má smysl, když někdo další z tohoto celku má z jejich činnosti užitek. A taky je součástí jejich odpovědnosti za budoucnost tohoto světa postarat se, aby například vznikla nová generace, která ponese štafetu své civilizace dál, a která se taky postará o generaci rodičů. Tj. ne dítě jako hračka pro potěšení a citová investice, ale jako vyjádření odpovědnosti k budoucnosti tohoto světa.
Dnes pohříchu vidíme lidi, jejichž jediným životním krédem je jejich vlastní prospěch, egocentrické a sobecké. Odvaž se nevaž se. Motají se kruhu od sebe k sobě, a pak se diví, když jim jejich život od určitého věku připadá nenaplněný a jsou osamělí.
A co se mužů týče, s tím lze taky jen souhlasit. Nejde o to, zda-li muži umejou doma nádobí, ale zda jsou schopni brát na sebe mužskou roli jako takovou - a to velmi často nejsou, protože sami už se ji pomalu neměli kde naučit. Rolí muže bylo po staletí zaštiťovat rodinu nevenek, být jejím ochráncem a živitelem, zatímco žena rodila a vychovávala děti. A je to marné, je to pořád nejjednodušší a nejpřirozenější model uspořádání rodiny.

hanka
člen


# Zasláno: 9.8.2011 15:18 
Odpovědět 


Po nás to vezmou zkrátka ti, kteří mají ten vyšší přirozený přírůstek, ať jsou bílí, černí, žlutí, přizpůsobiví, nepřizpůsobiví, kultivovaní anebo naopak.
Jak říkával Jan Werich: "Jen když je veselo". Mrkněme na ten vysněný a eurohujery opěvovaný mulťi kulťi - zrovna včil svlíkají někoho donaha, jsem četla.

hanka
člen


# Zasláno: 9.8.2011 15:25 
Odpovědět 


Myslím, Vando, že ale ochota "obětovat se" nesouvisí s ochotou "rozmnožovat se". Alespoň historicky nikoliv.
Mám důvod se domnívat, že jde o dvě různé záležitosti, které spolu souvisí jen podmíněně (tradice, ideologické či náboženské modely, majetková podmíněnost - věno či naopak ženská ekonomická soběstačnost atp.).

ashtangi
člen


# Zasláno: 9.8.2011 15:33 
Odpovědět 


Mezi námi devcaty (a chlapci ), nase skvelá kulturka preválcovala kde co, znicila haldu jiných mírumilovnejsích kultur do posledního jedinácka bez nejmensích výcitek svedomí, a delá to porád a furt, takze podle mne by si tu stafetu nejaká jiná kultura i zaslouzila

Vanda



# Zasláno: 9.8.2011 15:56 
Odpovědět 


No Hanko, minimálně dnes myslím ty dvě věci spolu souvisí a to tak, že velmi. Mít děti je nepohodlná, riskantní, dlouhodobá nenávratná investice, na uspokojení citových potřeb je mnohem snazší pořídít si psa nebo kočku.


AD: dulezité je, abych se kazdý cítil naplnen, i kdyz treba po svém.

Naše civilizace to s vlastním naplňováním značně přehání. Francouzská revoluce přinesla ideály svobody, rovnosti. Ale my bychom si měli uvědomit, že to byla doba, kdy byly především a jenom povinnosti, a povinnosti byly jaksi automatické a tak přebujelé, že nebylo potřeba o nich mluvit. Dnes žijeme v době, kdy mají všichni práva, všichni chtějí být svobodní a málokdo chce slyšet o povinnostech. Říkám si, že by byla velmi vhodná nějaká další revoluce, která by doplnila ústavní svobodu o odpovědnost k ostatním lidem.

ashtangi
člen


# Zasláno: 9.8.2011 16:04  - Změnil/a: ashtangi
Odpovědět 


Mít deti je urcite jedním z mnoha zpusobu obeti.

Vanda

Pro mne je peknou definicí svobody, která vede k pocitu naplnení: svoboda je, kdyz clovek delá to co cítí, ze delat má. Tam máte obe dve veci, Urana, i toho Saturna; a rekl to, myslím, Sartre, ale musela bych to hledat.

______________________________

PS: Ne, Sartre to nebyl; nasla jsem víc myslenek podobného stylu a jsou pripisovány ruzným myslitelum, takze uz nevím, kde presne jsem to pobrala

Turnovský



# Zasláno: 9.8.2011 18:02 
Odpovědět 


ashtangi


ony i jiné civilizace, nejen ta naše převálcovaly civilizace jiné

hanka
člen


# Zasláno: 9.8.2011 18:37 
Odpovědět 


No Hanko, minimálně dnes myslím ty dvě věci spolu souvisí a to tak, že velmi. Mít děti je nepohodlná, riskantní, dlouhodobá nenávratná investice, na uspokojení citových potřeb je mnohem snazší pořídít si psa nebo kočku
.
S tímto, Vando, určitě souhlasím, až na maličkost, že děti jsou investice návratná - co do nich vložím, to pak také k stáru sklidím - podmíněno je to ovšem dostatečně dlouhým žitím.
Dál mám na mysli ono "obětování se". Asi raději bych volila výraz "odpovědnost". Necítím tam totožnost, protože "obětovat se" či "obětovat něco" má pro mne daleko hlubší význam.
S tou svobodou je to, ashtangi, pěkně řečeno, tak jako se mi líbila věta nějaké ženy, která říkala, že pocítila neuvěřitelnou svobodu, když zjistila, že je těhotná, protože si v tu chvíli intenzivně uvědomila, že její tělo podstupuje to, k čemu bylo určeno.

Vanda



# Zasláno: 10.8.2011 09:12 
Odpovědět 


Hanko:
ad: S tímto, Vando, určitě souhlasím, až na maličkost, že děti jsou investice návratná - co do nich vložím, to pak také k stáru sklidím - podmíněno je to ovšem dostatečně dlouhým žitím.

Ani ne. Co vládám do dětí, především předpokládám, že oni zase vloží do svých dětí. Investice směrem k rodičům je menší, než od rodičů směrem k dětem. Proto má slovo oběť své opodstatnění. Čeština na rozdíl od třeba angličtiny nebo němčiny nemá zvláštní výraz pro oběť vědomě dávanou a pro oběť například autonehody. Ale je zajímavé, že například v angličtině je oběť vědomě dávaná spojená výrazově s posvátným - sacral - sacrifice. To podle mě vypovídá o něčem velmi důležitém, protože je dobré si uvědomit, že soubor náboženských pravidel byl vždy tvořen především jako společenská poptávka zajišťující optimální fungování společnosti.

ashtangi
člen


# Zasláno: 10.8.2011 09:20 
Odpovědět 


Turnovský

ony i jiné civilizace, nejen ta naše převálcovaly civilizace jiné

Bohuzel.

(Doufám teda, ze jste tím nechtel ríct neco jako: preválcoval jsem ho, no a co, ten vedle mne v lavici kradl a vrazdil taky )

hanka
člen


# Zasláno: 10.8.2011 11:54 
Odpovědět 


Ani ne. Co vládám do dětí, především předpokládám, že oni zase vloží do svých dětí. Investice směrem k rodičům je menší, než od rodičů směrem k dětem.
.
Určitě to tak funguje, chtěla jsem ale říci, že rodičům se zcela jistě v nějaké podobě a míře vrátí to, co do dětí vložili - i kdyby to byl jen skvělý pocit z toho, že to jde generačně dál - do vnoučat, pravnoučat.
Také jsem viděla "Hádej, kdo přijde na večeři", kde se podobná záležitost řeší a svému otci říká protagonista, že rodičům přece nic nedluží, protože totéž dá vlastním dětem.
Ono to ale není tak jednoznačné - například generační model tzv. selfmademanů je takovýto: Děd zakládá prosperující firmu, sám žije spartánsky, pocházeje z chudých poměrů. Jeho syn je ještě nositelem zdravé výchovy a pečuje o zděděný rodinný podnik, rozmnožuje hřivnu a milióny, přičemž rozmazluje svoje děti, které mají všechno, na co si vzpomenou, včetně vychovatelek, které jsou malými tyrany peskovány, suplujíce absentující rodičovskou roli. Tito vnuci následně rozfrcají dvěma generacemi shromážděné majetky a uchlastají se a usouloží z citové prázdnoty až k hořkému, přehořkému konci, nemajíce pořádný rodičovský emoční vklad. Tohle není jen románové klišé, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Proti tomu byl následně vynalezen model, že mladý fracek musí začít ve firmě od píky a postupně makat ve všech provozech, aby věděl, zač je toho loket, protože vlastní zkušenost je pak základem hodnotového žebříčku.
.
S onou obětí je to diskutabilní - co je vlastně největší obětí? Asi by se na to našly individuální názorové rozdíly, každopádně oběť je něco, o co nechci přijít, musím to dát a to nerada, a nikdy za to nic nedostanu, kromě "dobrého pocitu", že jsem obětovala. Podle mne tam, kde existuje "dobrý pocit", že jsem něco obětovala, pak tento signalizuje, že vlastně nejde o oběť, protože za ni dostávám "zaplaceno" oním dobrým pocitem. Toliko moje vysvětlení k mému soukromému pojetí "oběti".

Turnovský



# Zasláno: 10.8.2011 13:00 
Odpovědět 


ashtangi

ne ne to jsem nepsal na omluvu naší civilizace, ale jen pro pořádek.

Pdívejme se na dějiny rozmanitých civilizací a kultur a uvidíme tam to samé, co je vyčítáno nám. Vždyť oni i ti prírijní indiáni vedly mezi sebou války, dějiny Indie, Číny, Žaponska, Mezoameriky, Afriky atd, samá krev a vraždění. Máslo mají na hlavě všichni. Tak proč ten masochismus, který je součástí sadomasochismu?

ashtangi
člen


# Zasláno: 10.8.2011 13:11 
Odpovědět 


Osobne nejsem sadomachista (v tom mém predchozím konstatování byla obszena urcitá nadsázka ); muj názor je ten, ze ono se to nejak vybere samo a nemá cenu si nad tím lámat hlavu, nase malé omezené rozoumky na to stejne nestací. Samozrejme ze ti lidé (vy lidé), kterí se obávají (/te) o osud této civilizace a lezí jim (vám) tak hrozne moc na srdci nase vítezství, se muzou (muzete) mnozit do alelujá, nikdo jim (vám) v tom prece nebrání.

Tady se mne povedlo rozpoutat zajímavou diskuzi, na astrolabu zajímavá diskuze o lásce, které jsem nemohla odolat, nejak pomalu zacínám nestíhat

Turnovský



# Zasláno: 10.8.2011 13:19 
Odpovědět 


jak tak na to koukám, tak násilí se žene Evropou. Zatím je to násilí v režii kořistníků, kteří na jeho základě utuží policejní režim, ale stejně budou smeteni revolučním násilím. Ona ta diktatura proletrátu prostě někdy je nezbytná.

ashtangi
člen


# Zasláno: 10.8.2011 13:58 
Odpovědět 


Turnovský

At nepísu pres tri fóra: to jak písete u sebe s temi kamerami v GB, to mi vykládal jeden kamarád odtamtud, ze je fakt kruté, ze kvuli té obrovské kontrole (a podle nej i kvuli internetu) se úplne zacala vytrácet taková ta bezná radost lidí se setkávání se jeden s druhým na verejnosti a tak. Liboval si, ze tam (konkrétne v Brightonu) nemusí zít

<< . 1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . 7 . 8 . >>
Vaše odpověď
Tučné písmo  Kurzíva  Podtržení  Image Link  URL Link  ... zakázat smajly

Napište číslem součet 3+5


Přihlašujte se s malým počátečním písmenkem.
Příklad: do políčka jméno, napíšete "péťa", přihlásí to nick "Péťa".
» jméno  » Heslo 

Vyplňte prosím jméno. Pokud nejste registrovaný uživatel, napište pouze jméno bez hesla.
Když nenapíšete žádné jméno, doplní se automaticky univerzální "zapomněl/a na jméno".
 
Astrologické forum / Babinec / Jiřina Prekopová








Powered by miniBB™ © 2001-2023